Basnicky.sk

Tak už dost! Teď ti něco řeknu naplno
Protože tvých lží a urážek mám v hlavě plno
Je to fakt síla, jak dokážeš někoho zmást
Aby se mohla tvoje další obět v mukách třást
Pod přívalem těch matoucích slov z tebe
Než dalšího shodíš, podívej se do zrcadla nejdřív na sebe
Podívej se velmi pozorně a uvidíš ňákou lhářku
Která miluje, když může použít přetvářku
Ta, která má vždy v rukávu další ubohou hlásku
Proč z toho, co děláš, dělám jednu velkou frašku?
Hmm, takhle se budeš ptát po tomhle blbým rapování
Má to ale podobnej smysl jako Divokýho Billa malování
Až poznáš, že tenhle rap je pravdivej, bude mi sladce
Jak můj názor tobě vyjadřuji sakra hladce...
Nedivte se všichni tomu, to je moje práce
Vyslovit můj vlastní názor nebo slovem proč, ptát se!

Jo poslouchej, mám jednu skvělou kamarádku
Který si dala hnusnou smsku asi na památku
Ty si nejspíš nevzpomínáš, co mám na mysli
Před tím, než zas něco napíšeš na mobil, se rozmysli
Jestli by ses nechovala normálně - nekazila cizí dny
Nedělala napětí, nekazila jiným krasný sny
Napsala si přece tvýmu bejvalímu: Už ti ta tvoje dala?
Prosím tě řekni mi, kde si tu nechutnou větu sebrala?
Závist je závist, krutost je krutost, ale tohle je moc...
Ty by si asi někdy potřebovala něčí pomoc
Já vím, že jsi těm dvoum chtěla pokazit jejich společný čas
Už s tou nenávisti přestaň, jinak navždy uslyšíš můj hlas
Uvnitř hlavy té bude otravovat, bude tě provokovat
Slibuji ti - bude se neustále nesnesitelné opakovat
Zbavíš se ho tím, že bez té tvé nenávisti budeš žít!
Že budeš muset respektovat ostatní a nechat je být...

Proč jen si taková? Tak proč? Řekne mi to někdo?
Pár osob by se přece jenom našlo, ale spíše nikdo
Myslím občas na hory, jak jsme se seznámili díky náhodě
Povídali jsme si, bavili se, tenkrát si byla v pohodě
Měl jsem tě dokonce i rád, ale to už je šedá minulost
Dnes, když se vidíme, zdravíme se pouze z nouze ctnost
Třeba se líp cítíš u těch tvých kamarádek z tvého okolí
U lidí, které máš radši než mě - jsem pro tebe už jen údolí
Údolí pod horou, na které stojíš a ukazuješ na mě záda
Je to hloupá otázka…ale měla si mě vůbec někdy ráda?
Doufám a přitom pochybuji, pochybuji a přitom doufám
Když píši tento zvláštní text, tak si trochu zoufám...

To všechno, co jsem řekl, vzniklo trochu ze zlosti
Z vlastnosti, kterou má každý v dnešním světě dosti
Snad pochopíte všichni toto divné psaní
Možná to pochopí i ti, kteří se rapu a básním pouze straní!