Basnicky.sk

Moje srdíčko pláče,
neví kde to Tvé skáče.
Chtělo by s ním být,
do růžova ho rozveselit.

Proč nemůžeme spolu být,
já nemohu bez Tebe žít,
miluji Tě moje milá Martinko,
jsi v mém srdíčku sluníčko.

Ty jsi moje láska,
Ty jsi moje kráska,
Ty jsi moje štěstí,
co mě nikdy neopustí.

Bez Tebe mi je smutno,
v srdíčku mám temno,
jen jediná zář tam je,
Martinka se jmenuje!

Jsi moje malá Beruška,
které bych chtěl šeptat do ouška,
jak hrozně moc ji rád mám,
svou lásku jí hned dám!

Proč nemůžeme být spolu,
proč nemůžeme se dívat dolu,
proč bídná nemoc nás sužuje,
když nemůže s Tebou být ten, co Tě miluje!?

Mé srdíčko zaplesá,
až uslyší Tvůj hlas od lesa,
až znovu spatřím Tvojí zář,
a my budeme spolu zas!

Po Tobě Lásko stýská se mi,
Jsi můj Ráj tady na Zemi.
Já napíšu i do písku,
STRAŠNĚ MOC TĚ MILUJI, MARTÍSKU!

Vytesám i do kamene,
že miluji NAVŽDY TEBE!
Těším se až smutek zbledne,
a budu Tě mít u sebe.

Těším se až uslyším Tvůj krásný hlas,
Tvého úsměvu jasný jas,
my budeme spolu zas,
a láska neopustí nás.

Smutno je mi bez Tebe,
smutek strašně zebe,
Ty jsi ten plamínek,
co zahřeje můj kamínek.

Teskním Marti po Tobě jen,
Ty jsi ten nejhezčí sen,
chci Ti být stále nablízku,
a být s Tebou Martísku.

Medvídka v ruce mám,
stále na Tě myslívám.
Na krásnou fotku se dívám,
a na krásné chvíle s Tebou vzpomínám.

Martinko moje,
Strašně moc miluji Tě.
Už abychom byli spolu,
a seděli u jednoho stolu.

Scházíš mi hrozně moc,
celý den a celou noc,
pusinek Ti posílám spousty,
na Tvé něžné rty!

Miláčku můj Tebe jedině miluji,
Tvé uzdravení si stále přeji,
abys byla zas zdravá,
stále tak krásná a milá.