Basnicky.sk

Echo

Jak se do lesa volá, tak se
z lesa ozývá, nikdy to
jinak nebývá.
Ty moje slunicko
neštastný,vždytˇživot je
tak úžasný!

Kochej se těmi dary,
smutek odlož, nech to
být, v dusi měj rovnováhu
a klid. Vždyť osud nám
daruje do vínku,
nejednu krásnou
vzpominku.

Jak se s ní vyrovnat
máme, to je nám málo
známé.
Nebudˇ smutná už,
láskou bývá stejně
zasažen. i muž.

Též trpí láskou,je plný
vzteku a beznaděje,
opíjí se a neví ,kde je.
Nenávidí a miluje ano
veř mi, tak to je!

Láska ,ta ubožačka je
vždy zbitá, tonoucí se
i stébla chytá,
upadneš-li, tak znovu
vstanˇa lásku?

Tu chranˇ! Pak život má.
větší cenu.
Nechápu, proč se vzájemě
láskou trápime, když všichni o ni tak stojíme.


Toužíme prožívat
radosti a smutky ale život,
jsou samé skutky.
Tolerance a naděje, ta
naše srdce zahřeje.


Nedívat se na včerejšek
a k sobě hledat vhodný
protějšek, pak bude se ti
zdát život prožitý a
nebude tak složitý. Bude
jak krasná střela od
anděla.

Nezrazujme svoje city ani
dusičku, život je krátký a
trvá jenom chviličku.

Sidy


.