Basnicky.sk

Stáři přináši radost s každýho rána,
když ti mladost uletí jak černá vrána.
Když housku si těžko namrvíš,
a pak tu svou polévku si sníš.
PAk ráno vstaneš a slyšíš ten hluk,
proč nejsem stále ten malej kluk?
A zeptáš se boha proč?
Ty májovej déžď hlavu mi zmoč.
A pak možná omládnu i Já,
a zústanem tu jen my dva.
Ješte bych chtel s mou kapelou si hrát,
i tu sou duši jen Tobě ji dát.
Ó bože Já chci být opět krásnej a mlád,
to nezdaři se mi nikdy snád.
Ja děkuji za všechno co teď mám,
a otčenáš se k bohu modlívám.
Je to to jediný co teď znám,
kvúli mládi ja bibli nosívám.
Pak jen po horách si běžet,
a že mně miluješ vědet,
né jak ostatní doma sedávají,
a jejích duše tiše umírají.
Ja koukam se na ně a směju se,
a ptám proč ty jsi v mém sně.