Basnicky.sk

Co když teď zbylo jen pár chvil,
Co s nimi spolu uděláme,
Řekneme, co jsme smlčeli
A z duše padne možná kámen.

A možná srdce zkamení
A popel z očí bude sněžit
Jsme lásko sebou zklamaní?
Budeme chtít to vůbec přežit?

A možná hvězdy zazvoní
Z oblohy řek nad Gamlastanem,
Kdo z nás dvou první odpoví
Tu pravdu dřív, než zazní amen.

Co když je naše láska dnes
Po sedmi letech plnoletá...
A duše vyje jako pes
A hledá pravdu s tváři čerta.

Splníš své sliby z včerejšků
Všem ženám co jsi miloval?
Nebo jen jedné z obrázku
Co jsi ji tolik rozplakal...

Proletí městem krupobití,
Co lásko teď, budeš zas lhát?
Co když už není vůbec zbyti,
Co když se rozum dávno vzdal...

A vůbec nechce obvinění,
Ani svědectví o pravdě.
Co když jediné, co se cení
Už dávno zmizlo ve vodě...

Co když půjdeme spolu dál
A něco málo předstíraní,
Bude nás dusit jako žal...
Co když jsme lásko dávno sami...