Basnicky.sk

Poslouchám svůj vlastní dech
I ten ve mě umírá
Slzy stékají po holých zdech
Že cítí bolest popírá.

Smutek je jak důvěrný přítel,
Ten mě nikdy neopustí
Teče voda ze všech vřídel
Jak slzy ze sucha se prostí..

Prsty si hraji se svými city
Házím s nimi jak bezvýznamnými..
Kdo pomůže? -nejsi to ty
Přijde něžně ,kroky ladnými.

Už ji cítím..příjemně do mě kráčí..
S dýkou velkou, čerstvě naostřenou..
Bodá mě do srdce, do duše, silou,
oči krví se mi smáčí.

Odcházím -mějte se tu vy kruté duše,
mě už nikdo nepomůže.
Lásku ,co jsem nepoznala ,ať vás hřeje,
já na vás se budu dívat v podobě sněžné peřeje.