Basnicky.sk

krasulik  Zobraziť/skryť lištu autora

Včera

Tajemství já ti povím
co neřekl bych ani papeži
já byl včera zase ve věži
a dál už budu mlčet raději.

Včera si měla vlasy rudé jako oblohu při západu sluníčka
a víš voněla si jako luční kytička
sundala si brýle cylindrické
a do očí mi dlouho hleděla
a já pro ty oči neviděl tvojí tvář
snad, že od sluníčka tam ještě byla zář.

"Prosím drahý , nedávaj mi v svojich predstavách
príliš krásne telo a dokonalú tvár
som len obyčajná žena.
Odlisnosť však mam takú
nerada žehlím, pečiem, varím
nezbieram lesné plody
nestarám sa o záhradu.
A ešte snáď odlišnosť jedna
v šatníku mojom dominuje čierna
obliekam sa tak inak trochu
som taký mix gothyc, emo, rocku
metalovú počúvam muziku
tak je to, láska moja
nečakaj vo vežičke prenádhernú princezničku."

V mých navždy virtuálních představách a snech
vypadáš jako bohyně, tak si toho nech.
Já už přeci zahlédl sem
co jiný doteď neviděl
a stejně jako moje Amálka
nepotřebuji se dívat přes brýle
srdíčko se za mě podívalo.

Černé spodní prádlo miluji
ale ve tmě ho najdeš pouze pohmatem
když tak trošku pomůžeš mi
a ruce mé povedeš, když bude hodně tmavá věž.
Neboj se Amálko moje ze všech nejkrásnější
ráno svoje prádlo najdeš vedle postele
a místo pátku je tu náhle neděle.

Jak ten čas v objetí letí a spěchá vpřed
tři dny ve věži jsou krátký to zjistíš hned.
Jen ta metalová muzika ve věži mě trochu straší
má to rychlé rytmy a já už jsem trochu starší
podle taktu této muziky já už asi nemohu
zkoušet každou polohu...

Dnes budu čekat svojí královnu
v rouchu černém ze sametu
já zapomněl, co jsem za popletu?
Né královnu ale princeznu
raději budu čekat už u vjezdu
aby nějaký jiný zbrojnoš
co má smysl pro krásu
nechtěl svésti moji Amálku
a do své světnice svojí vzít
to bychom se spolu museli na kordy bít.

Teď už jen vydržet do noci
než ty mé ruce k té černé barvě povedeš
a než obklopí nás lásky žár
a začne dunět metalová muzika
to asi zničí starého tatíka.

Ale jednu výhodu ty rytmy mají
kila při tom rychle ubývají
nu a potom zakrátko
budeme vážit, jak sotva narozené kůzlátko.

Vlastě ten metal začínám mít rád
hned si ho jdu pustit a začnu trénovat
jen musím počkat, až tu budu sám
před zaměstnanci nechci trénovat.

Oni by pak divné řeči měli
a můj trénink by se jim mohl divný zdát
a hned by začali třeba také trénovat
a co kdyby přišel zákazník, nedej Bože zákaznice
a viděla to tréninkové středisko
nevím co by se pak dělo, ale firmě by to jistě neprospělo.
Pa Amálko moje .

Posledná aktualizácia: 18. 12. 2012 23:19
Dátum vloženia 18. 12. 2012 23:02
Básnička je vložená v kategórii Zaľúbené
Počet zobrazení básne 2052
Nahlásiť príspevok ako nevhodný obsah

Odoberať RSS kanál tohto autora RSS kanal

linky Uložit a zdieľať

Ulož si alebo zdieľaj tento príspevok v tvojej obľúbenej sociálnej sieti

Komentáre k básničke
Neboli pridané, žiadne komenátre