Basnicky.sk

Do končin dalekých vyšel jsem na cestu,
na cestu krajinou veskrze cizí,
cizí a neznámou, sám nevím, kampak jdu,
jdu ale dál až tam, kde mlha mizí.
Mizí i starosti, myšlenky na všechno,
všechno se ztratilo, zbyla jen cesta,
cesta až k údolí schované v neznámo,
neznámo, které je jediné ze sta.
Ze sta? Ne! Z tisíce. I tisíc je málo,
málo, co za cestu dalekou stojí,
stojí tam studánka a vní je schováno,
schováno tajemství, jímž srdce bijí.

Najít tu studánku, vydám se směle
prstem po mapě - prstem po tvém těle.