Basnicky.sk

Ubyha treti mesic, mesic v dalsim roce. Nevim jestli to spusobil ten polibek nebo to neco uchvatneho ve tvych ocich, ale musim na tebe myslet.
Né obcas, hodne na tebe myslim. Nekdy se mi honi hlavou, jestli se muze clovek zahledet do nekoho, koho skoro vubec nezna. Muzes chtít poznat cloveka, kdyz
si s nim stravil vseho vsudy dva dny? Hrat se s myslenkou, ze to staci je snadne. O to tezsi je odolat touze, kdyz jsou spominky hezké.
Vzpomínam na den, kdyz jsme se potkali naposled. Cítil jsem z tebe neco, co slo ze tvych oci v situaci, kdy jsme se predtim polibili.
Byla jsi krásna. Iskra v tvych tmavych ocich mne semkla. Nechal jsem se unaset pocitem, ktery se mne zmocnil. Chtel sem te kolebat. Dívat se jak usínas. Hledet na tve tvare, neskutecny klid vychadzejici z tveho vyrazu. Opijelo mne to az bych usnul. Cítil jsem, ale tu ohromnou energii, kterou mi posílala tvá mysl. Znova to samé. Stejné myšlenky, pocity.
Všechno se to dělo v nasich hlavach, myslích.
Mívam někdy strach, jestli te jeste zajimam.Stane se to. Upadnu. Cítim pak divný pocit. Sklamání, samého ze sebe. Pokazdé si pak řeknu, ze se nesmím vzdávat.
Pamatuju na moment, kdy jsem se prvne zahledel do tvych oci. Jako kdyby jsem se dival do studanky tve duse. Je to jako kdyz jedes nekam jinam. Nekam kde nemas ani poneti
jak to tam vypadá.
Myslím, ze tak je to s mim pohledem. Nevis kde jsi, mas trochu strach, co se asi muze stat, ale taky citis jistí pocit zvedavosti. Nejakýho novyho zazitku.
Mohl bych dál psát o tvích rtech, o kráse tvé mysle, o umení, ci vytvarnem ci umeni ocarit me. Mozna existuje mnoho bohu nebo neceho vyssiho, ale ja proste verim v silu nas obou.
Jsem clovek plny nadeje.
V setkání.
V rozhovoru mezi ctyrma ocima.
V spojení nasich........



Myslí.